Inflace

CO TO JE?

"Inflace je nárůst cenové hladiny zboží a služeb v dané ekonomice. Jde o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje – je-li v ekonomice přítomna inflace spotřebitelských cen, pak na nákup téhož koše zboží a služeb spotřebitel potřebuje čím dál více jednotek měny dané země." - ČNB
💡

JEDNODUŠE

Inflace je ztráta kupní síly peněz způsobená zdražováním zboží a služeb nebo nadměrným tisknutím a vydáváním peněz. Tak či tak to znamená, že za stejné množství peněz si postupem času koupíme méně věcí než dříve.

🍞

PŘÍKLAD

Pokud cena chleba stoupne za rok z 30 Kč na 33 Kč, tak inflace u této položky činí 10 %.

Rozdělení inflace

Podle rychlosti růstu cen:

  • Mírná inflace (do 10 % ročně) – ceny rostou pozvolna, ekonomika funguje normálně.
  • Pádivá inflace (desítky až stovky % ročně) – rychlý růst cen narušuje ekonomiku.
  • Hyperinflace (tisíce % ročně) – extrémní růst cen vede k chaosu; peníze rychle ztrácejí hodnotu.

Podle příčin vzniku:

  • Poptávková inflace – vzniká, když je vysoká poptávka po zboží a službách, ale nabídka nestačí. Příkladem je růst mezd, který vede k vyšší spotřebě.
  • Nákladová inflace – roste, když se zvyšují náklady výrobců (např. dražší energie, suroviny nebo mzdy). Výrobci pak zvyšují ceny, aby pokryli své náklady.
  • Měnová inflace – způsobena nadměrným množstvím peněz v oběhu, například kvůli tisku peněz centrální bankou.

Podle měření změn cen:

  • Meziroční míra inflace = jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci předchozího roku,
  • Meziměsíční míra inflace = jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti předchozímu měsíci,
  • Průměrná roční míra inflace = jak se změnila cena spotřebního koše v průměru 12 měsíců (od ledna do prosince) daného roku oproti průměru 12 předchozích měsíců

Vliv měnové a fiskální politiky na inflaci

Měnová politika

Měnovou politiku provádí centrální banka, která ovlivňuje množství peněz v oběhu a úrokové sazby.

Jak ovlivňuje inflaci:

  • Snížení úrokových sazeb (expanzivní měnová politika):
    • − Lidé a firmy si více půjčují a více utrácejí.
    • − Zvyšuje se poptávka po zboží a službách, což může vést k růstu cen → poptávková inflace.
  • Zvýšení úrokových sazeb (restriktivní měnová politika):
    • − Půjčky se zdraží, lidé a firmy utrácejí méně.
    • − Sníží se poptávka a tím i tlak na růst cen → inflace klesá.
  • Tisk peněz (kvantitativní uvolňování):
    • − Pokud centrální banka „tiskne" peníze a zvyšuje jejich množství v oběhu, může to vést ke znehodnocení měny a růstu cen → měnová inflace.

Fiskální politika

Fiskální politiku provádí vláda prostřednictvím příjmů a výdajů státního rozpočtu.

Jak ovlivňuje inflaci:

  • Zvýšení vládních výdajů (expanzivní fiskální politika):
    • − Více peněz jde do ekonomiky (např. vyšší investice, dotace, platy ve veřejném sektoru).
    • − Roste poptávka po zboží a službách, což může tlačit ceny nahoru → poptávková inflace.
  • Snížení daní:
    • − Lidé mají více peněz k utrácení, což zvyšuje poptávku a může urychlit inflaci.
  • Snížení výdajů a zvýšení daní (restriktivní fiskální politika):
    • − Omezuje se množství peněz v ekonomice, snižuje se poptávka → inflace klesá.

Spotřební koš

  • Pro výpočet inflace se používá tzv. spotřební koš, ve kterém najde stovky výrobků a služeb se kterými průměrná česká domácnost přijde do styku.
  • Tyto položky jsou rozděleny do 12 skupin.
  • V poslední je zastoupeno například různé poplatky na úřadech nebo různé finanční služby jako například neživotní pojištění.
  • Každé položce je přiřazena určitá váha, podle její důležitosti v rodinném rozpočtu.
  • Více informací o inflaci a spotřebním koši naleznete na webových stránkách Českého statistického úřadu.
📉

VLIV INFLACE NA NAŠE PENÍZE

Pokud by byla míra inflace 5 % ročně a naše úspory by ležely na spořícím účtu s úrokem 1 %, tak bychom zbytečně přišli o 4 % reálné hodnoty našich peněz.